Pearl Jam Biografie

27. května 2006 v 10:18 | Dying |  Pearl Jam
Seattle, průmyslové město na severozápadě Spojených států, dnes nezná jen málokterý fanoušek rockové hudby. Ať už to byli, či jsou grungeoví SOUNDGARDEN, NIRVANA, ALICE IN CHAINS a MUDHONEY, nebo o pár let dříve SONIC YOUTH, QUEENSRYCHE
a HEART, a konečně v šedesátých letech QUINCY JONES a samozřejmě kytarový bůh JIMI HENDRIX - ti všichni stačili proslavit tohle město dostatečně. Ale na koho jsme zapoměli? Samozřejmě PEARL JAM.
Píše se rok 1985 a v Seattlu
se začíná přeci jen něco dít. Nikdy se tady moc neuchytila v té době pro celé Spojené státy tak typická vlna našminkovaného metalu a glamrocku. Ale přeci jen tady vzniká čím dál víc klubů a zkušeben, hraje se ve skladištích, sklepích, či garážích
a hudba místních, dnes už skoro neznámých spolků (jen namátkou SWALLOW, GREEN RIVER, BLOOD CIRCUS, TAD, MOTHER LOVE BONE, WALKABOUTS
a dalších), má zpočátku velmi blízko fůzím punku, blues, psychedelie
a hudby BLACK SABBATH, a samozřejmě
se tyto kapely ovlivňují i navzájem. V té době vzniká malá nezávislá firma SUB POP (původně se jednalo o fanzin s názvem Subterranean Pop), založená Brucem Pavittem a Jonathanem Ponemanem s úmyslem představovat nové místní kapely na singlech. Současně spatřila světlo světa kapela GREEN RIVER ve složení Mark Arm (zpěv), Jeff Ament (basa), Stone Gossard
a Steve Turner (kytary) a po nedlouhém zkoušení vydávají své první EP na značce Homestad s názvem "Come on Down". Pak už ovšem přestupují
k Sub Pop a vydávají u nich další dvě alba "Dry as a Bone" (1987) a "Rehab Doll" (1988), která jsou velkou sběratelskou raritou a pro Evropana dnes skoro nesehnatelná. Po dokončení druhého alba kapelu odpouští Arm
s Turnerem a zakládají další známou kapelu MUDHONEY. Gossard s Amentem chvíli zkoušejí sami, pak se ale seznamují se zpěvákem Andrew Woodem, kytaristou Brucem Fairweatherem
a bubeníkem Gregem Gilmorem
a na světě je nová kapela MOTHER LOVE BONE. Téměř ihned přichází nabídka Polygramu. Ten zavětřil nový svěží vítr v plachtách a jeho nabídky
(i dalších velkých firem) tak získávají stále více nezávislých kapel. MOTHER LOVE BONE tedy vydávají EP "Shine" (1989) a poté i album "Apple" (1990).
Tahle ambiciózní kapela mířila hodně vysoko, jejich hudba byla směsice hutného soundu s bluesovými kořeny, těžkých riffů a sytého hlasu Andy Wooda. Plánovalo se obrovské turné, měli velkou podporu gramofirmy a kdo ví, kam se až mohli dostat, nebýt jednoho smutného dne,
kdy se zpěvák ANDY WOOD předávkoval heroinem a zemřel. Bylo to krátce před finálním dokončením alba a pro zbytek kapely (a nejen pro ně)
to byla rána. Jsou zdrceni a rozchází se. Gossard se po smrti svého přítele na půl roku distancuje od hudby, Jeff Ament chvíli hraje s kapelou WAR BABBIES. V zimě 1990 pak tito dva spolu s CHRISEM CORNELLEM iniciují nahrávání vzpomínkového alba TEMPLE OF THE DOG a zvou další přátele tragicky zahynuvšího Andy Wooda - MATTA CAMERONA (který se pak po osmi letech, když se SOUNDGARDEN rozpadnou, stane čtvrtým bubeníkem PEARL JAM) a výlučně hrajícího MIKA MCCREADYHO. Převážnou většinu skladeb složil Cornell a ve skladbě "Hunger strike" si s ním zazpíval i EDDIE VEDDER. Texty dvou skladeb "Say Hello to Heaven" a "Reach Down" byly přímo
o Andy Woodovi a leccos o něm vypovídají.
Deska měla ve Spojených státech obrovský úspěch a už při jejím nahrávání ve studiích London Bridge
v Seattlu byl položen základ budoucích PEARL JAM. Gossard a Ament se dali dohromadi s Mike McCreadym
a přibrali k sobě i bubeníka DAVE KRUSENA. Zatím bez zpěváka začali zkoušet nový materiál a první skladba byla "Dollar Shot", kterou ve studiu při nahrávání TEMPLE OF THE DOG nestihli dokončit. Později tuto skladbu přejmenovali na "Alive",
ale to už s kapelou zkoušel EDDIE VEDDER a historie, jak se ke kapele dostal je už docela známá. Prsty
v tom má bubeník Jack Irons, který spoluzakládal red hot chilli peppers
a později i ELEVEN. Ten byl dobrým kámošem jak Gossarda, tak Veddera
ze San Diega (vlastním jménem Edward Louis Severson jr.), kterému
se přezdívalo "kluk co nikdy nespí". Ten totiž po vyhození ze střední školy pracoval u benzinky
na výpadovce z města a šichty míval od půlnoci do osmi do rána. Dopoledne často chodil surfovat, přes den cvičil na kytaru a psal texty,
po večerech se motal po rockových klubech, kde hrával buďto sám, nebo
s lokálními kapelami BAD RADIO, BUTTS, či SURF AND DESTROY. Jednoho dne mu tedy Jack Irons předal kazetu nazvanou Stone Gossard Demos 90
s několika instrumentálními skladbami a Eddie k nim vymyslel zpěv s texty,
pak to nahrál a poslal zpět
do Seattlu. Gossardovi s Amentem stačil jeden poslech, aby věděli, která bije, a zvou Veddera
do Seattlu. Koncem roku 1990 tedy vedou jeho první kroky z letiště
do zkušebny a společně začínají pilně zkoušet, ještě pod názvem MOOKIE BLAYLOCK, podle jména jejich oblíbeného basketbalisty teamu New Jersey Mets. Poté sice souhlasili
s Eddieho návrhem na změnu názvu
na PEARL JAM, ale po Blaylockovi alespoň pojmenovali první desku "TEN" ("Deset"). Tohle číslo totiž nosil Blaylock na dresu. Dodnes s ním udřžují velice přátelské vztah
a traduje se, že když deska "Ten" dostala ocenění zlatá, poslal mu Ament jeden zlatý exemplář a Blaylock mu to vrátil poté, co se album vyšplhalo k platině - poslal jim své basketbalové boty obarvené
na platinovo.
PEARL JAM podepisují smlouvu
s labelem EPIC v lednu 1991, necelý měsíc po svém prvním vystoupení.
To odehrávají 22.12.1990 v Moore Theatre v Seattlu po boku ALICE IN CHAINS. V březnu a dubnu 1991
se přestěhovali do studia London Bridge v Seattlu, společně
s producentem Rickem Prasharem
a nahrávají již zmiňované album "TEN", které vyšlo v 27. srpna 1991. Načasováno to bylo přímo skvěle, jelikož chvíli před tím zaznamenává obrovský úspěch NIRVANA se svým jedinečným albem "Nevermind"
a hudební svět se stále více začíná zajímat o kapely ze Seattlu. Mezi odborníky, ale i fanoušky se začíná hovořit o novém stylu, pojmenovaném "grunge rock" a nelze se tedy divit,
že nečekaný úspěch zaznamenávají
i PEARL JAM s albem "Ten". Toto album je překvapující na první poslech.
Na rozdíl od Nirvany je složitější, ale zaujme svým originálním syrovým zvukem, kytary vás omotají svým předivem a nakřáplý hlas, plný tajemné atmosféry Eddieho Veddera
se vám zařízne pod kůži jako žiletka tupého holícího strojku. Pestré aranže, neotřelé melodie
a neuvěřitelně gradující skladby spolu s pochmurnými texty, to vše udělalo z tohoto alba vyložený kult
a dodnes je toto album nepřekonatelným mezníkem nejen
v diskografii PEARL JAM, ale moderní rockové hudby vůbec.
U kapely samotné nastal zásadní zvrat. Takový úspěch nečekal nikdo, natož pak oni sami a upřímě řečeno, jen si vzpomeňte na někoho, s kým
by něco takového nezamávalo. Stovky vyprodaných koncertů v Americe
i Evropě a nesmírná popularita kapely ze které se staly hvězdy první velikosti, díky několika miliónům prodaných nosičů alba, to vše
se muselo někde podepsat. Psychicky labilní Vedder se s tím těžko vyrovnával. Z obyčejného kluka
se stal idol mládeže a po vzoru svého oblíbence Pata Townshenda začal žít čím dál více sebezničujícím životem. Tenhle, kdysi nesmělý kluk, který
se dokonce na prvních koncertech otáčel k publiku zády trémou, se stal nezkrotným rebelem, ale těžko
se se svou rolí vyrovnává. Dokonce přiznal, že už není tak šťastný jako dřív. Už teď je jasné, že Vedder
je mužem dvou tváří. Jedné tiché, stěží slyšitelné, když odpovídá
na otázky žurnalistů. Milující
a milované na oplátku. Ta druhá
je tváří nelítostného realisty, tepajícího do každé nepravosti
a bojujícího se sebou samým.
Začátkem roku 1993 vydává kapela živé album, nazvané "Five and Live".
S osmi skladbami (mj. dosud nevydané skladby "Wash" a "State of Love and Trust") a jednou skladbou Neila Younga - "Rockin' in the Free World". Zárověň se pilně připravuje druhé studiové album, které po několika změnách nakonec dostává název "Vs". Toto album vychází v říjnu 1993
a zaznamenává určitý posun v tvorbě kapely. Jestli někdo očekával pokračování alba "TEN", mohl být trochu zklamán, přesto se i na tomto albu nachází spousta dobrých písniček a skvělé hudby, jen namátkou "Go" (první singl), "Animal", "Daughter", "Rearviewmirror", anebo "W.M.A.". Desku produkoval Brendan O'Brien a nahrávala se ve studiích Potato Head v Seattlu a The Side
v Nicasio (stát Kalifornie).
Album okamžitě vylétlo na špičku žebříčku Billboard, když se jí první týden prodalo téměř milion kusů, což se v Americe nikomu nepodařilo.
To vše bez reklamní kampaně, rozhovorů a videoklipů. MTV byla nucena přehrávat pouze první tři klipy z první desky a občas nějaký koncertní záznam. Šíří se klepy
a různé nepodložené zprávy o drogách, čím dál větších depresích Eddieho Veddera, rozpadu kapely apod.
Vše potom vrcholí sebervaždou Kurta Cobaina, zpěváka NIRVANY, který byl Eddiemu dobrým přítelem. Kapela
se v té době nachází v druhé půlce amerického turné a okamžitě jej ruší. Jsou nuceni smutně konstatovat,
že si nejsou jisti, zda budou v hudbě ještě někdy pokračovat. Dávají
si půlroční pauzu a nastalého klidu využívá Vedder k tomu, aby se oženil se svou dlouholetou přítelkyní Beth Liebling. Svatební obřad
se uskutečnil 3. června 1994 v Římě za účasti několika blízkých přátel - s vyloučením veřejnosti. Dost paradoxně potom působí fakt, že Řím je místo, kde se Kurt Cobain poprvé pokusil o sebevraždu. Během pauzy
se kapela také soudí s firmou Ticketmaster, monopolním distributorem vstupenek na koncerty ve Spojených státech - podle nich moc předražených. Jednalo se o pózu, chytrý reklamní tah, nebo o opravdový soucit s fanoušky? Kdo ví. Na podzim 1994 se kapela loučí s druhým bubeníkem Davem Abbruzzzesem,
ten však ještě nabubnoval "Vitalogy". Proslýchalo se, že to bylo kvůli problémům s drogami. Po vleklé přestávce vystupují PEARL JAM prvního v druhého října na dvou benefičních koncertech v amfiteátru Shoreline, každý den pro 21 tisíc diváků. Jednalo se o pětihodinová, převážně akustická vystoupení a Pearl Jam zahráli společně s Neilem Youngem. Kromě nich pak ještě Tom Petty, MUZZY STAR a MINISTRY. Poprvé zde s PEARL JAM bubnoval Jack Irons, jenž byl vybrán, aby zacelil mezeru po Daveovi Abbruzzesem, kapela ale popřela že by s nimi měl hrát nastálo (jak to dopadlo víme :-). V říjnu pak vychází další dvě části EP "Dissident" (první vyšla už v létě) a každá z těchto tří EP obsahuje zhruba třicet minut koncertních záznamů. 22. listopadu 1994 konečně vychází třetí studiové album "Vitalogy". Jako inspirace mu posloužila "Encyklopedie pro zdraví
a domov, upravená pro domácí potřeby živitele a jeho rodiny", což bylo tisícistránková kniha z dob dobývání Divokého Západu, která obsahovala rady a poučky o správném, zdravém
a morálním životě. Toto CD je vloženo (stejně jako všechna následující CD od PJ) do nádherné papírové knížky
a v 35 stránkovém bookletu je kromě textů k nalezení vše o lidském těle, duši, zdraví a nemocech. První skladbou je "Last Exit", atmosférou připomínající 60. léta. Je postavena na kytarovém riffu, který by mohl vejít do historie. Celé album
je velice efektní a opravdové,
ale zvukově je zase trochu jinde. Produkoval jej opět Brendan O'Brien
a album obsahuje takové perly, jako "Nothingman", punkovou "Spin That Black Circle", "Not For You", "Corduroy", "Bugs" s doprovodem akordeonu a zpěvu Eddeiho Veddera anebo "Better Man". Vrcholem alba
je potom skladba "Immortality" (Nesmrtelnost), věnovaná Kurtu Cobainovi. "Napadlo
tě někdy, že by ses mohl opravdu zabít?" zpívá Vedder a v závěru konstatuje: "Někdo umře, aby mohl žít". Jedna z nejsmutnějších
a nejopravdovějších rockových písní.
"Vitalogy", stejně jako obě předchozí alba skupiny, se hned
po vydání dostává na první místo Billboardu a drží se v něm po pět následujících týdnů. V polovině 1995 se PEARL JAM účastní dvou benefičních koncertů ve washingtonské Constitution Hall na podporu organizace Voters For Choice, prosazující právo na interupci; Vedder se zde společně s Gossardem objevují i na tiskové konferenci. Koncem zimy odjíždějí PEARL JAM
na turné po dálném východě a postupně navštěvují Japonsko, Singapur, Thajsko a následně i Austrálii a Nový Zéland. V té době je předchozí album "Vs." už šestkrát platinové.
Ve stejném období vydala Colombia jeden překvapivý projekt.MAD SEASON je sekupení muzikantů kolem Layne Staleyho (Alice in Chains)
a člena PEARL JAM, kytaristy Mika McCreadyho. Deska je rozhodně jednou
z nejzajímavějších z širokého rámce bočních aktivit členů PEARL JAM. Vedlejšími aktivitami hýří i ostatní členové - Vedder rozjíždí v Seattlu lokální rozhlasovou stanici a dává
v ní prostor nadějným formacím. Kytarista Gossard zase, společně
se svým dávným druhem Reganem Hagerem, zakládá pod hlavičkou amerických Sony gramofirmu Loosegrove a dává mimo jiné první příležitost originálním rapperům WEAPON OF CHOICE, kombinujících tradiční styl
s jazzem, a stejně tak oživuje jistý band, který v hloubi osmdesátých let byl svou neortodoxní tvorbou předzvěstí grunge stylu.
V létě roku 1995 PEARL JAM udělali další ze svých nečekaných kroků a stali se na několik týdnů doprovodnou skupinou na turné legendárního Neila Younga, když
se první neohlášené vystoupení koná ve stylovém Moe's Mo'roc'n Cafe
v Seattlu. Deska "Mirrorball", která ze spolupráce vzešla, kombinuje Youngovy hudební postupy se zvukem posledního alba samotné kapely. "Mirrorball" je pro někoho výbornou, pro jiného zase rozpačitou deskou. PEARL JAM svou účastí na ní ale rozhodně ospravedlňují svou předchozí absenci na vlastním koncertním turné. Zasvěcení však vědí, že kapela
se v té době právě nacházela před rozuzlením kauzy s agenturou Ticketmaster.
PEARL JAM se však na amerických pódiích přece jen ke konci roku 1995 ukázali. Turné se však, přestože bylo zamýšleno jako umírněné, stalo opět arénově gigantickým; hudebníci jej, včetně Veddera, fyzicky ani psychicky nazvládají a jen potvrzují už dávno známý odpor k nadměrné prezentaci
na masových, médii silně podporovaných akcích. Popularita
a velikost PEARL JAM je však už dávno nezávislá na koncertních úspěších,
či v poslední době spíše rozpačitých pódiových prezentacích. PEARL JAM jsou prostě na reakci veřejnosti imunní.
Potom přicházejí Pearl Jam
s novým albem Rio Act. Propagaci tehdejší novinky RIOT ACT zahájil singl
I Am Mine, který se navzdory pověstnému zápornému postoji kapely
k videoklipům překvapivě své videopodoby dočkal. A co víc - poprvé po deseti letech si v něm Pearl Jam i zahráli.
Na začátku května 2006 vydávají již osmé album, pojmenované jednoduše ,,Pearl Jam" z něhož se v televizi objevuje klip WORLD WIDE SUICIDE. V září by se měli opět ukázat v Pražské Sazka Areně.
Tak doufám, že tohle je lepší, to starý sem smazala.:) Z větší části nejsem autorkou tohoto článku, ale to je skoro u všech. Je možný, že tam něco chybí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Moni Moni | 21. srpna 2006 v 17:28 | Reagovat

Je to bezva....;o)

2 iwrctp iwrctp | E-mail | Web | 7. května 2009 v 5:09 | Reagovat

4SA44X  <a href="http://zkgkbfgoeeip.com/">zkgkbfgoeeip</a>, [url=http://tzxmgoxtcrnj.com/]tzxmgoxtcrnj[/url], [link=http://mlxyvrfunofv.com/]mlxyvrfunofv[/link], http://qzfwkqrqorhw.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama