Smashing Pumpkins

22. května 2006 v 7:09 | Dying |  Smashing Pumpkins
Historie Smashing Pumpkins
Důvěrně se jim mezi fanoušky říkalo smažky.To se vzácnou roztomilostí skloubila znělá zdrobelina jejich názvu s mírou,natolik jejich skupinu doprovázel opar syntetického opojení .The Smashing Pumpkins byli často považováni za jakési kralevice grunge.O kus nad širší základnou vytvořenou kapelami typu Stone Temple Pilots či Eleven, o chlup za konkurovanou velkou čtyřkou. Stáli však spíše stranou a mnohem přilnavěji jejich hudbě sedí škatulka alternativního rocku bez omezující grungové specifikace.Billy Corgan se narodil 17.března1697, takřka současně s Kurtem Cobainem, s nímž měl být jeho život propleten jak romantickými uměleckými paralelami, tak prozaickou často až přízemní rivalitou.Billyho otec je muzikant, takže díky četným zkušenostem s hraním v rythm and bluesových kapelách věděl o čem mluví, když potomkovi vštěpoval rozdíl mezi tupím egoismem a opravdovostí procítěného muzikantství. Byli to cenné rady a je paradoxní hříčkou osudu, že mimořádným talentem obdařený Billy dokázal osvědčit to druhé aniž by se občas vyvaroval prvního.Ale nepředbíhejme.Úryvky neharmonického dětství snášel malý Billy těžce a ve čtrnácti letech byl dokonce macechou nakomandován k psychiatrovi.Prý trpěl komplexem ublíženosti.Pak ale díky sousedovi hrajícímu v garáži na elektrickou kytaru nalezl v hudbě východisko z marasmu.Odvrhl očekávání rodiny která mu přisuzovala univerzitní budoucnost, a ze školy odešel a nechal se zaměstnat v obchodě s muzikou.Dlouho předlouho musel otci dokazovat že to byl krok správným směrem.Koncem 80 let Chikágem duněla rozmáhající se taneční hudba zvaná house, rockové subkultuře vládla gotická nálada ani jedno Billymu neimponovalo raději před neutěšitelnou situací utekl s tehdejší kapelou The Marked na jih.Po chvíli se ale ne příliž nadšen vrátil domů.Do prostředí kam se jeho mrtvolně pobledlá tvář hodila.O poznání lépe a dobře udělal záhy potkal osudového spojence.Do kytary zapáleného Amerického JaponceJamese Ihu.Základy jedné z největších alternativních rockových kapel byly položeny.Od původních Coreganovy vize mixuLed Zeppelin,PinkFloyd a Queen se brzy
odrazil k formování vlastní jedinečnosti definované hlučivou metalovou kytarou, dotyky psychidelie a jazzové dynamiky.Nad vším se producíroval temperamentní Billyho hlas se šeptavě kvákavým hlasovým přízvukem v jednom z chicagských polských klubu po sleze potkaly,klasicky vzdělanou baskytaristku D'Arcy Wretzky, původem z Michiganu Bylli se zmínil že hledá lidi se kterými by se dalo něco kloudného podniknout a napřed se o nazory na muziku hádali. Pak ale padlo pozvaní, pude se prý tvořit.Ovšem s vypečenou podmínkou že D'Arcy napřed naučí par skladeb,asi čtyřicet.Samozřejmě Corganových.
chicagského klubu Metro, na auto!Ii! matického bubeníka ale nebyl zvědavý, ne chtěl ani slyšet o vystoupení bez živého.
A tak se v příběhu objevuje postava čtvrtá, Jimmy Chamberlin. Shodou okolností další syn muzikanta pohybujícího se v rhytm'n'blues do sestavy výborně zapadl a kvartet se v Metru brzy stal číslem jedna. Události nabraly spád. Po dvou nabroušených singlech, I Am One a Tristessa, z nichž se staly tutovky pozdějišího debutního alba, získaly Tykve smlouvu u labelu Virgin a na sklonku roku 1990 mohly začít práce na albu pojmenovaném po krásné hvězdě němého filmu, Lillian Gish.
Jedáctiskladbová kolekce formovaná pod dohledem producenta Butche Viga nešetřila jiskrnými momenty. Raní The Smashing Pumpkins se vymezovali basující výbušnou úderností skladeb Siva nebo Bury Me, Corgan ovšem tu a tam již experimentoval s akustickou kytarou. Opečovával strukturu skladeb a dynamiku, v náznacích rozmazanosti Daydream a lehce exotickým riffem osvěžené Rhinoceros pak zaznívaly slibné předzvěsti.
'Pár propagačních koncertů a pak se uvidí' se protáhlo na martyrium o délce bezmála osmnácti měsíců a na povahách čtveřice, především pak zatím ještě hojně černovlasého předáka, to zanechalo stopy. Skupina se málem zevnitř rozložila, z Billyho se stal nafoukaný schizoidní paprika, Jamesovi a D'Arcy se rozpadl společný vztah a Jimmy naopak uzavřel až příliš těsné spojenectví s destiláty.
Navenek ale The Smashing Pumpkins vzbuzovali stále větší návaly nadšení. Popuzená agresivita a zuřivost, kterou na pódiu nikdo nemusel přehrávat, protože tryskala ze srdce, prodchla sehranou mašinu úžasným nábojem. Corgan byl ovšem tak vylágrovaný, že dlouho nebyl schopen napsat ani notu a už tehdy si vážně pohrával s myšlenkou celý podnik odpískat. Podobné úvahy se pak už vznášely kolem kapely vlastně napořád.
Vznik druhého počinu Siamese Dream (produkce opět Butch Vig) nepřipomínal procházku růžovým sadem. Billy by nejraději nikoho nepustil do studia a všechno uhnětl po svém. Pořízení s ním nebylo veškeré žádné, jednak byl pan Někdo, navíc ne právě psychicky vyrovnaný. Rozplynul románek s čerticí Courtney Love, Corganovi zhořkly na rtech směšné historky o nápisech na zdech, kterými při paralelně probíhajícím turné 'zdobil' šatny evropských klubů žárlivý Kurt Cobain. Dlouho se zdálo, že Cobain má všechno a navíc skoro pokaždé na Billyho úkor. Oženil se s Courtney, prodával desky po tunách a nebýt jeho Nevermind, shodují se mnozí, kariéra The Smashing Pumpkins nabrala od začátků ještě strmější křivku.
Corgan se ale sebral, Siamese Dream bez diskuzí představuje jeden z vrcholů jeho umění. Zatímco debut rázně vypovídal o nesmlouvavém náhledu na svět, dvojka Billyho definitivně představila jako jednoho z nejvýraznějších písníčkářů své generace. Silné melodie, moderní rockový náboj, subtilní akustické a smyčcové pasáže kontrastující s grungeovým řáděním, zasněné rozjímání. Bylo toho zkrátka hodně, co album nabízelo, a singlovky Today, Disarm a Cherub Rock projížděly žebříčky jako máslem.
Kurtovu smrt odmítl Billy šířeji komentovat, sám ale na jaře 1994 zažíval jedno z harmoničtějších období. Vždy zmiňoval ne soulad a disharmonii jako jeden ze svých hlavních tvůrčích motorů, teď ovšem novinářům uvolněně vyprávěl, jak překonal démony z dětství. The Smashing Pumpkins se místo Nirvany ujali role hvězdy putovního festivalu Lollapalooza a pak už hupky dupky domů do Chicaga.
Kolem vydání Pisces Iscariot, kompilace B-stran, a v době příprav třetí řadovky zažíval kvartet především po lidské stránce asi vůbec nejšťastnější časy. Nával tvůrčí potence umocnil Billyho příklon k demokratičtějším metodám. Ostatní se hned na světě cítili smysluplněji a hromada složeného materiálu kypěla do dimenzí, kdy kapela směle ohlašovala dvoj, možná i trojalbum. Nechyběla potřebná rozmanitost, půlka skladeb vznikala klasicky na kytaře, půlka na klaviatuře piana.
Více než dvojhodinové dílo Mellon Collie And The Infinite Sadness nakonec nabídlo dvacet osm písní dýchajících vedle (i v názvu zašifrované) obligátní melancholie potřebnou dávku smířené laskavosti. Jednotlivé disky pojmenované Twilight To Starlight a Dawn To Dusk představovaly jakousi metaforu cyklu života a smrti a je jasné, že za takových okolností muselo album nabídnout nejen převládající popovou rozvolněnost v duchu smyčci prodchnuté skořápky Beautiful, ale i opačný extrém, zde zběsile hrubou Tales Of A Scorched Earth. Příliš jemný nebyl ani pilotní singl Bullet With
Butterfly Wings, možná vůbec největší hit kapely, mrak následujících hitparádových tutovek (Zero, 1979, Tonight Tonight, Jellybelly) však dojem upravil do sladka.
Mnohami1ionové prodeje naskočily vlastně samo sebou, pak ale přišly potíže. Jimmy Chamberlin už delší dobu jel nezvladatelně v drogách, v rámci probíhající šňůry ke všemu na hotelích až příliš důsledně školil pátého člena koncertní sestavy, klávesistu Jonathana Melvoina. A tomu se kombinace heroinu s alkoholem zvaná red-rum stala jednoho večera osudnou. Billy napřed chtěl chvilku počkat, až se skandál uklidní a Jimmyho propustí z léčebny, pak si však spočítal, že už nemá sílu čelit bubeníkovým selháním. Vždyť neminulo turné, aby se v jeho průběhu Chamberlin nepředávkoval.
Butch Vig už produkční taktovku nad alby The Smashing Pumpkins dávno nedržel, přesto zůstali přáteli. A byl to právě Butch, kdo před vydáním alba Adore jako jeden z prvních s respektem vyprávělo nastoupení nové cesty. Billymu učaroyalo syntetično a rozhodl se pro komorněji laděnou, elektronicky podbarvenou polohu. Jedno z nejsilnějších inspiračních vnuknutí svého života přetavil v sedmdesátiminutovou nahrávku plnou typicky silných písniček, kterým ovšem místy , přiznejme si, scházela bývalá dravost místy napětí. Komerční ohlas diplomaticky řečeno varující a co Billyho ranilo ještě víc,s vpravdě chladnou odezvou se setkal i od Jamese a D'Arcy.V devětadevadesátém si Corgan rozhodl spravit chuť spoluprací s Hole. S Courtney se po čase opět na chvíli usmířili, o to dramatičtější však bylo další rozžehnánÍ. Z plánovaného Billyho producentství alba Celebrity Skin nebylo nic, zbyl spolu autorský podpis a menší přestřelka v tisku. Pravdu měl Billy v tom, že se Hole mohou na jeho adresu tvářit jakkoli, ale jeho riffy pořád zůstanou jeho riffy. Podobně slavně začala a neslavně skončila i čtyřměsíčni epizoda s managementem Sharon Osbourneové.
Horší ránu ovšem způsobil další personální rozkol. Vrátil se sice na milost vzatýJimmy Chamberlin, takřka současněovšem odešla bez valného vysvětlení D'Arcy. Ať chceme či ne, od dob tragické Melvoinovy smrti to šlo se The Smashing Pumpkins z kopce. I když je Corgan od přírody trochu despota, nikdy se necítil být jako Trent Reznor, který své Nine lnch Nails vede osaměle pouští a prérií a nikoho k tomu nepotřebuje. Jednou v pohnutém rozpoložení nechal se Billy slyšet, že pravíThe Smashing Pumpkins jsou jedině on, James, D'Arcy a Jimmy a i když právě některý z nich není na soupisce, na jedinečném duchovním souznění těch čtyř to nemůže nic změnit. Bylo v tom tolik opravdovosti, až člověku mrazí v zádech. Co užBilly nedořekl, ale zřejmě cítil, v neúplnésestavě to už nikdy nebude ono.
S baskytaristkou Melissou Auf der Maur přestoupivší z Hole nahraná, v březnu 2000 vydaná deska MachinalMachines af God znamenala tak trochu návrat k osvědčenému 'hardrockovému' zvuku a rozhodně nešlo o nahrávku slabou. V pilotním singlu Everlasting Gaze či hutné Heavy Metal Machine ukázala kapela až překvapivě živelnou tvář, přesto bylo tak trochu znát, že se The Smashing Pumpkins přežívají, tápou, kterým směrem se vydat. Dalšísingly Stand lnside Your Love a Try mdle pro šuměly, stylizace do fiktivní kapely Machines af God po vzoru The Beatles a jejich seržanta Pepře moc nezafungovala. Plešatý impresário cítil, že vliv kapely rok od roku klesá, výmluvně to ostatně naznačovala i stále laxnější podpora firmy. Za takovév situace bolí únava dvojnásob a živořit na úbytě s prodeji pod milionovou hranicí není pro maximalistu BillyhoCorgana. Představa dalšího prodlužování života kapely, která vytěžila své možnosti, mu způsobovala deprese. Rok 2000 znamenal pro The Smashing Pumpkins dlouho předpovídanou a mnohokrát slib ovanou konečnou.
Definitivnímu rozchodu předcházel dárek fanouškům, album Machina lI/The Frierid And Enernies af Modem Music. Díky vědomí osvobozujícího konce až překvapivěsvěží nahrávku, kvalitami plně dosahujícíúrovně regulérního počinu, Billy nevložil do pařátů firmě. Nechal vylisovat pouze 25 kopií ďábelského vynilového formátu 2LP plus 3EP a fakticky je tak počin dostupný pouze na internetu. Zato zcela zdarma.
Poslední koncert The Smashing Purnpkins se konal 2. prosince 2000 symbolicky v chicagském klubu Metro. Trval čtyři hodiny a pro slzícího Billyho Corgana rozhodně netrval dost dlouho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 matla matla | 5. února 2007 v 21:15 | Reagovat

dobrej a vystižnej clanek billy byl takovej a mozna este horsi

2 matla matla | E-mail | 5. února 2007 v 21:16 | Reagovat

muj mail

3 iIi iIi | 6. února 2007 v 13:57 | Reagovat

Pekný článok. Billy podľa neho bude čoskoro oslavovať 310. narodeniny!!!

4 amanwhorocks amanwhorocks | E-mail | Web | 25. dubna 2007 v 14:04 | Reagovat

Jj takhle nejak to bylo, ale slysel jsem cosi o tom ze taky jeden z duvodu rozpadu byl ten, ze kdyz skoncila alternativni scena rocku 90 let a zacal se poslouchat pop (jmenovana byla Britney Spears), nema cenu pro tyhle lidi dal delat hudbu. Coz si myslim z nebyla tak zcela pravda, pac po svete jsou miliony fanouskuSP.

Hezkej clanek.

5 Pecka Pecka | Web | 8. září 2007 v 20:25 | Reagovat

já jsem ted četl že za rozpad muže kytarista SP James Iha...nebo aspon to takhle řekl Billy..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama